Den třetí
V pondělí vstáváme asi kolem osmé ráno. Snídáme v parku u krmu.
Z Vratěnína jedeme přes Uherčice do Podhradí nad Dyjí. Sjezd k mostu přes Dyji před Podhradím je velmi prudký, máme někteří co dělat, aby nás těžká bagáž nevynesla ze zatáček. V Podhradí je skvělé koupání na jezu pod Podhradskými skalami. Jez je dost dlouhý s nepříliš prudkým spádem a je možné se po něm klouzat. Hned u jezu je hotel "Zátiší" s hospodou, po koupání si tedy dáváme pivečko.
Nad Podhradím je zřícenina hradu Frejštejn. Našli jsme správnou cestu a začínáme stoupat do prudkého kopce. Nějak však přejedeme odbočku ke zřícenině a chvíli kufrujeme. Nakonec však zříceninu nalézáme, ukrytou mezi stromy v lese. Mnoho z původního hradu nezbylo, pouze zbytky opevnění, brány, dvou věží, kaple a paláce. Ovšem z hradeb je krásný výhled na Podhradí a údolí Dyje.
Výjezd z Podhradí je jako horská prémie. Od řeky musíme vystoupat asi o 120 výškových metrů. Přes Starý Petřín dojedeme do Lančova, kde chceme poobědvat. Sedáme si do hospody "U Janderků". Je to jedna z nejlepších hospod, které jsme na celé výpravě navštívili. Hospoda je v rodinném domě, paní domu obsluhuje, pán vaří. Paní hostinská je navíc velmi veselá, celou dobu s námi vtipkuje a vypráví neslušné vtipy. Protože ve výpravě je neplnoletá Káťa, paní hostinská před každým vtipem směrem ke Kátě prohlásí: "... a teď neposlouchej ..." a hned začíná s chutí vyprávět. Podávaná jídla jsou také velice kvalitní a ceny velmi přiměřené. Ochutnáváme také místní specialitu, limonádu s rumem.
Z Lančova jedeme po lesní cestě vedoucí k Dyji, v těchto místech již vlastně ke Vranovské přehradní nádrži. Na nejužším místě ostrohu nad řekou je zřícenina hradu Cornštejn. Je to velmi rozsáhlá zřícenina s několika branami. Kola necháváme před první bránou. Před druhou bránou nás vítá bílá paní, mladá průvodkyně v bílých šatech. Z hradu jsou skvělé výhledy na Bítovskou zátoku a zátoku Chmelnice.
Od Cornštejnu stále sjíždíme dolů k přehradě, přes most se dostáváme na druhou stranu a objíždíme celou Bítovskou zátoku. Projedeme kolem kempu a leháme si k vodě. Budeme přenocovat na louce přímo u vody. Koupeme se a plaveme na druhou stranu zátoky. Pak se přesouváme do hospody. Po pár pivech odcházíme do největší nálevny, do výčepu, u kterého jsou stoly s lavicemi. Je tam parta vykalených panáčků, pořád něco hlásí, někteří z nich už ani nechodí, ale jsou neškodní. Rozbalujeme kostky a jdeme do macháčka. Hrajem v klidu, rozvážně a pomalu celý večer.
Před spaním se ještě koupeme za svitu Měsíce.
CK Lerby, KPright 1999
