Ještě než Pája & spol odcestovali, jeli jsme s Bobem (Kříža, Kamila + Bob. na lyže. Měli jsme naplánováno, že budeme jezdit jižní stranu kopce, t.j. pod sedačkovou lanovkou. Nahoru na Klínovec jsme dorazili někdy před jednou hodinou. Byla mlha jak medvědí mlíko. Když jsme s bolavýma nohama (asi od tancování) dorazili dolů a sedli do sedačkových sedel , mysleli jsme si, že vše přežijeme v pohodě. To už jsme se taky potkali s Vikim (pozn. autora). Cesta nahoru trvá 12 minut. Ze začátku nám bylo docela příjemné teplo. Jakmile se však sedačka vyhoupla z krytu hustého lesa, začal foukat nesnesitelný vítr, ženoucí proti nám okammžitěmrznoucí mlhu. Mít tak ledoborec na své lyžařské brýle, říkal jsem si. Vypadali jsme všichni jako Max, když ho na Silvesra o půlnoci v dvacetistupňovém mrazu někdo postříkal šampáňem. Na sedačce zbyl jenom Viki, který měl koupenou odpolední spermanentku. My ostatní jsme šli jezdit 22.11