 |
KP tentokrát nevolilo ze své oblíbené
množiny (Vltava, Ohře, Lužnice), ale vyjelo na
Jardův popud na malebnou pošumavskou říčku -
zlatonosnou Otavu. Termín akce byl 24. 6. až 2. 7.
2000. Motto : "Neopouštějte zbytečně rychle horní toky řek." (jakýsi vodácký průvodce) |
Akci předcházely mírné obavy, a to dvojího druhu :
- Nebude-li Otava pro KP Tour příliš krátká?
- Bude-li (v toto na srážky mimořádně chudém létě) na Otavě vůbec dost vody?
Obavy však byly rozptýleny takto:
- KP má precizně vypracován systém pozdních odjezdů a náhodně volených volných dnů, takže to bylo v klídku. Nakonec se, světe div se, ukázalo, že by mohla být Otava pro KP-Tour za jistých okolností i příliš dlouhá.
- Těsně před zahájením akce na Šumavě zapršelo, takže jsme vyjeli z míst, o kterých jsme uvažovali jen teoreticky.
Posádky
Kříža + Kamča se svým "ledoborcem"
Jarda (co sice umí kormidlovat, ale nikdo mu tak neříká)
s Danielou na plastové Vydře
Viki + Andy (Andrea) s "No.2" (Vydra plast)
Rady + Viki-child + klasický Vertex (klasicky zapůjčený
Telecomem)
(Rady s malým Vikim se -dle plánu- zúčastnili do 27.6.)
+ suchozemské krysy Padré, Jany, Chlumi a Honza "Okrouh" (úterý 27. večer)
Itinerář + průběh akce
Sobota (Plzeň-Radešov)
Počasí: Polojasno, občasná přeháňka.
Odjezd z Plzně klapnul celkem pěkně. Posádka Jardova vozu (Jarda, Viki, Dany a Andy) dorazila k řece jako první. Po zhodnocení stavu vody v Sušici a v Anníně bylo rozhodnuto, že se vyrazí z Rejštejna, tedy přesněji z kempu v Radešově. Marně se však snažili spojit s Radym, který měl přijet s Viki-childem vlakem do Sušice. Na jeho telefonu naskakovala jen schránka. Poobědvali tedy v Rejštejně, koupili deset lahváčů a přesunuli se do zmíněného kempu. Jarda pak zajel na "blint" do Sušice pro Radyho. Klaplo to. Našel ho asi 100m od nádraží v nejbližší hospodě. Panáček ani nenechal na nádraží vzkaz - prostě byl skálopevně přesvědčen, že jinde ho ani hledat nebudem. Pak odjel Jarouš zaparkovat auto ke Křížovi na chalupu. Nazpět jej, spolu s Kamčou, Křížou a ledoborcem, přivezl Křížův taťka. Ten pak také odvezl (momentálně již nepotřebné) Křížovo auto. Při přípravě dřeva na oheň se Vikiho sekyrka definitivně rozpadla (přehnilé topůrko). Vypomohl nám starší holandský cyklopár tábořící vedle (samozřejmě s přívěsem). Vpodvečer jsme si pěkně zahráli "pétanque". Došlo zde k mírnému incidentu. Viki, trénujíc výškové hody, vypustil omylem kouli do hloučku hráčů. Koule dopadla na levou klíční kost Dany. Dopadlo to nakonec dobře. Nic přeraženýho, bolest časem ustala. Po večeři a posezení u ohýnku jsme zašli do blízké restaurace zahnat žízeň. Že nejsou v šipkách žádný "přizdisráči" zde místním předvedli Jarda s Vikim, a nakonec celá parta. Noční posezení u ohně ukončil drobný déšť.
Neděle (Radešov-Annín)
Počasí: Polojasno, polodeštivo.
Při lehkém deštíku se parta shromáždila u Kříži ve stanu. Poté jsme se přesunuli do stanu k Jardovi, páč je menší (stan), kde nám Jarda, ze svého PALMu, předčítal "Základy mužského šovinismu" (dále jen ZMŠ). Viki čistou náhodou objevil v rohu stanu balení Durexů, což se stalo pro několik příštích dnů jedním z témat všeobecné zábavy. Parta vyrazila na řeku. Vody je tak akorát, ještě se dá projet. Na pozdně-odpolední svačinku (večeři) jsme zašli do kempu v Anníně na pravém břehu. V celkem příjemném prostředí si parta dala oběd, několik svařáků, grogů, piv, čajů s rumem a zahrála si "Macháčka". Při nastupování do lodí projevila Dany mírný výpadek v motorice ("Macháček" jí sednul - o to větší potíže měla s usednutím ona), přičemž na jinak klidné Jardově tváři se zračily mírné obavy. Jarda to vyrovnával jak mohl a "břehuláku" nakonec zabránil. Holt "Jarda, co umí kormidlovat" (ale tak mu, po tom extempore s Durexama, samozřejmě nikdo neříká). Po cca. 500 metrech jsme dorazili do kempu na levé straně, kde jsme se utábořili. Po večeři zašla parta do kempové hospůdky. Zavírali ca. v 10:30, a tak jsme se přesunuli k ohni. Hrálo se vše možné. Viki s Jardou potěšili osazenstvo srdceryvným provedením balady "Babice" (metro-punk) od VZ.
Pondělí (Annín-Sušice)
Počasí: Polojasno, prakticky nedeštivo.
Po snídani se hraje ve Vikiho stanu "Macháček". Za Vikiho-childa pije Kříža. Pak Jarda předčítá zas několik kapitol ZMŠ. Odpoledne se spouští šífy na vodu a vyráží se směr Sušice. Cestou se parta v jedné zátočině obveseluje házením "žabek". Při příjezdu k jednomu jezu parta přiráží na mělčinu ke břehu, aby mohla ze souše prozkoumat jeho sjízdnost. Jako poslední přijíždí Rady s Viki-childem. Malý Viki se, celý udiven, ptá: "Proč stavíme? Vždyť tu není žádná hospa!" Jó, je to hlava otevřená, učí se rychle. Dany se po přetažení lodí krásně sesypala z příkré navigace. Příjezd do Sušice. Jarda to tu zná, a jde se zeptat stánkaře u velkého travnatého placu na možnost a kvalitu stravy, napojení a případného spaní. Odpověď byla celkem srozumitelná:"Stany si kdyžtak postavte až pozdějc večer, k jídlu mám jen pizzu (dovezenou) a otevřeno mám, dokavaď jsou lidi a rozumně konzumujou." Opravdu to byl pěkný areál. Je to takový místní "Woodstock", kde se koná mnoho koncertů. Parta se tedy jala posedět. Rozhodlo se o přenocování, a tak se vynesly od řeky lodě a někteří se převlékli. Pak se hrál pétanque. Viki byl překvapen, "co sem chodí pěkných ještěrek". Dali jsme si véču (nechali si přivlíct pizzu). Nebyly to sice žádný nudle, ale takový Kříža si přesto na něčem, co alespoň jménem připomíná italskou kuchyni docela pochutnal. Areál obsahoval i skruž-ohniště a k dispozici zde byla hromada odpadového dřeva. Udělali jsme si tedy ohýnek a hráli na kytárku. Nikdo netušil, že je to "klid před bouří". Zatáhlo se v okamžiku, kdy provozovatel stánku ohlásil poslední objednávku. První zahřmění bylo stylové - "Tequilla BUCH!"(TB). Zahřmělo ještě několikrát. U okýnka byli zatím jen páni. Dámy a Viki-child se zatím ještě pořád hřáli o ohýnku. Po představení se a tykačce se stánkařem Pepou Rady prohlásil, že se Pepa konečně tváří trochu přívětivě a ne jak kakabus, jak tomu bylo zvečera. Pepa to vyjasnil:"Já ty vodáky nemám moc rád. Spálí tunu dříví a tady si objednají akorát 10 čajů a malý rum." "S tim u nás nepočítej!", protáhl suše Kříža, a ukázalo se, že měl recht. Po další Tequille-Buch! (TB) Pepa prohlásil, ať už necháme toho babskýho pití, že nám dá ochutnat "něco pořadnýho". Zároveň prohlásil, že zavírá. V tu chvíli byla u stánku celkem fronta, u okýnka ale stálo KP a neustále objednávalo, takže ostatní zákazníci jen nasucho polykali. Pepa nám naznačoval, že už je tu stejně nechce, a tak jim poslední ránu zasadil Jarda slovy: "Jestli tady má někdo žízeň, tak ať jde jinam!" Na to se fronta, místo aby se na KP vrhla a dokázala svoji převahu a vyprahlost, sebrala a tiše se rozešla. To "nebabský" pití byly slivovice a hruškovice, obě velejemných chutí (dle poučení na lahvi byla hruškovice vyrobena pouze z hruškového destilátu). Strhla se pijatyka, po které si mnozí nepamatují přesně konec. Částečně do ní byly zapojeny i holky, ale jejich den měl teprve přijít. Taky se tancovalo. Viki si šel odskočit. Když se dlouho nevracel, šli ho Andy s Křížou hledat. Našli ho stočenýho kolem špičky jeho lodi. Dalo jim (vzhledem k jejich stavu) značnou práci, než těch jeho skoro 90 kilo (teď již ne zcela živé) váhy nacpali do spacáku. Při tom se navíc pokoušel klást odpor, protože se domníval, že je předčasně transportován z hospody. Podle jeho pozdějších slov se mu zdálo, že je ještě "na baru" (u okýnka), a tak mu bylo divné, že se mu někdo snaží sundat boty. Zdálo se mu však asi, že je na jiném baru a v jiném městě, jelikož po jeho dotazu: "Kde to jsem?" a následné Andy informaci: "V Sušici.", odpověděl: "Blbost, tam jsme byli včera." Vzhledem k jeho stavu zůstalo ale pouze u verbálních protestů. Jako poslední vydržel Kříža, kterému Pepa pod přístřeším u stánku s úctou srazil lavice a vytvořil mu tím lůžko.
Úterý (Sušice-Sušice)
Počasí: Jasno.
Voláme Janymu, zda-li za námi nechtějí někdy na večer zavítat. Jany povídá, že to u něj muže klapnout zrovna jen v úterý, a tak je rozhodnuto. Jako treffpunkt je zvoleno Rábí. Rady s Viki-childem končí. Přijeli si pro ně Radyho manželka a tchyně. Sluníme se. Jarda přečetl pár kapitol ZMŠ. V 15:00 se, před výjezdem, přesouváme ke stánku, který právě otevírá. S Pepou jsme probrali kvalitu minulého večera. "Vy jste to tam včera sázeli,", povídá Vikimu, "a co tadyhle Kříža vydrží, to je neskutečný." Sdělil nám také, co způsobilo, že zavíral - došla mu veškerá hruškovice a slivovice, v ginu už to nebylo ono, neboť se zdál jako příliš slabý čajíček (přesto si dali asi 2 až 3 zkušební panáky) a hlavně Křížovi došly veškeré peníze (zbylo mu asi 4,60 Kč). Pepa oznamuje, že má nové zásoby. Holky okamžitě střihly ušima a Dany objednala rundičku. Kluci zatím v klidu pili pivko. Další rundičky. Holky se řádně rozveselují. Sedí k tomu pěkně na sluníčku. Jen Kamča je stále decentní a jen se uculuje. Těch rundiček bylo nakonec 9. Dílem z malých, dílem z velkých. Andy to zmohlo nejvíc. Uložila se na louce u stanů jako první. Pak Jarda doprovodil spát Dany. U stánku zbyli Viki, Kamča a Kříža. Teď se ukázalo, že Kamča, ačkoliv se tváří velice decentně, je už také "načata". Neustále však prosazovala, že oproti holkám má -1 (v panácích), a tak ji Viki na malého pozval. Malého prcka však odmítla se slovy, že už je "velká holka". Nasypala tam tedy velkýho. Ačkoliv na foukací harmoniku neumí, nosila ji zezadu zastrčenou do plavek. Proto se také jednou z dámského WC ozývaly tóny harmoniky. Kamilu ty paňáky pěkně rozehřály a přišly na ní něco jako vilné nálady. Střídavě si provokativně lehala na zídku nebo na zem, střídavě se zavjášela do Vikiho a Kříži, který to později charakterizoval: "Hrůza, vypadalo to, že by šla snad s prvním, kdo by jí koupil malýho panáka." Rozbily se přitom průběžně dva 1/2itry. Nakonec to zmohlo i madam KK a tak se šla mírně prospat. O osudu etapy bylo rozhodnuto, a tak jsme Janymu zavolali, že mají přijet do Sušice. Přijeli zanedlouho. Byli to Jany, Padré, Chlumi a Honza "Okrouh". Přisedli si k nám ke stolu. Zřejmě jsme minulého večera udělali opravdu dobrý dojem, protože k nám ze stánku přišel Pepa, představil se, a každého z nově příchozích osobně uvítal. Nastínili jsme klukům průběh minulého večera. Viki po skouknutí okolních stolů a lavic opět konstatoval, "co sem chodí pěkných, ještěrek". Postupně se dostavili také Jarda, Dany, Andy a Kamča. Večírek pak proběhl standardně. Pivko-pivko-TB-TB-slivovička-meruňka..... Jen Viki , z neznámých důvodů, kapku brzdil. Zase se tancovalo. (pád Kříža-Dany, pád Viki-Dany) Končili jsme u ohýnku. Andy ještě odpoledne postavila stan. Když si tam chtěl k ránu Viki lehnout, zjistil, že už tam spí Kříža. Spacák měl samozřejmě Vikiho. Co by si bral svůj, když ani nevěděl, kde je. Viki tedy pracně našel na louce Křížův značně vlhký spacák, sklepal z něj rosu, která se ještě nestačila vsáknout a srazil si ve stánku lavice. Padré s Kamčou ještě chvíli seděli a pili u ohně a pak si šli také lehnout.
Středa (Sušice-Rábí)
Počasí: Polojasno.
Návštěvníci opravdu nezklamali. Jany, který řídil,
ji měl ještě ráno jak z praku a navíc zaspal. Den před
tím tvrdil, že musí být v 8.30 v práci, v 9.00 se
podíval v Sušici na hodinky a jen suše konstatoval:
"Už jsem měl bejt o 70 km jinde, snad cestou za tím
volantem vystřízlivím." Na Jardovo telefon pak
přišla zpráva:"Vraťte nám naše pracovníky!"
Parta odpoledne vyjela směr Rábí. Mezitím se však
ještě zastavili v Sušici za účelem najezení a nákupu.
Viki konstatoval, že si mezi těmi lidmi přijde jak
kosmonaut. Skafandr brání normálnímu ladnému pohybu a i
zvuky přicházejí tlumené, jakoby z dálky. Jarda i
Kříža souhlasili. Holky si šly prohlédnout náměstí s
tím, že najdou nějakou hospu s jídlem. Kluci šli zatím
na jedno k přilehlému stánku. Při odchodu od stánku si
Kříža neuvědomil, že není v lodi ani v kempu a říhnul
si tak, že protijdoucím ženám málem zavlály vlasy. Šli
na náměstí a našli holky na jedné zahrádce. Objednali
si oběd - řízek kuřecí, smažák, řízek vepřový,
pstruh a Kříža nějaký nudle. Všichni páni pochvalně
kvitovali (až se divili), co je v Sušici pěkných holek.
Co však rozhodně neqitovali bylo pivo. S přeqapením
zjistili, že na trhu ještě existuje nechvalně známá
značka Nektar, a že zdejší pivo dělá přívlastku
"nechvalný" opravdu čest. Pak šli Jarda s
holkama nakoupit a Viki s Křížou se přesunuli do toho
prvního stánku, aby "jednou Gábinkou spláchli tu
pachuť po tom Nektaru". Holky přišly do stánku
každá s růží. Jarda se projevil jako opravdový
gentleman. Koupil také Bravíčko, takže si nahlas čteme
rubriku "Láska sex a něžnosti" (všichni ji
pamatujeme ještě z 80-tých let z německé mutace jako
"Liebe, Sex und Zärtlichkeit") a nestačíme se
divit, jaké problémy ti dnešní teenageři řeší. Pak
parta vyjela dále. Při přetahování jednoho jezu zachytil
Kříža ne zcela pevně Vikiho loď a Viki se po kvapném
výstupu na kluzký jez spouští z jezu po boku dolů,
čímž sklízí ode všech upřímný posměch. Ještě na
konci Sušice se parta zastavuje k příjemnému posezení
před romantickou hospůdkou a listuje Bravíčkem. Jarda
slovy: "Už mě pěkně serete!" vyjadřuje svoji
nespokojenost s vyvíjeným tempem (myšleno na řece). Jarda
je 100%-ní gentleman. Aby se mu vyhovělo, tak se dopíjí a
jede se dál. V jedné celkem nevinné zátočince pak Viki
špatně odhadl cestu, načež dost laxně (piva+grog)
přejížděl zleva doprava. Samozřejmě to nestihl, jak si
to představoval, takže se s Andy málem cvakli. Ostatní
už je tam viděli, ale nějakou náhodou se to podařilo
srovnat. Přesto bylo nutné vybrat z lodi nemalé množství
vody. K večeru doráží parta do malebného
tábořišťátka v Rábí. Stavíme stany, nosíme dřevo.
Ke Křížovi s Vikim se přitočí pán z vedlejších
stanů a upozorňuje je na úskalí místní sprchy.
(možnost opaření) Viki s Křížou na sebe nechápavě
koukají, proč zrovna je dva někdo otravuje s nějakou
pitomou sprchou. Mluvili snad o tom, že by se chtěli teď,
uprostřed sezóny, sprchovat? Za pečení špízů a buřtů
se pomalu setmělo. Kříža hraje u ohně songy. Kamča a
Jarda šli spát. Pak šel spát i Viki. Zbylé holky se jaly
u ohně s Křížou diskutovat na téma ZMŠ. Viki to ráno
nazval (ze strany holek) spíš hádáním a Křížu nazval
pitomcem za to, že se, i přes jeho výstrahu, snažil těm
(nelogickým) babám něco logicky vysvětlit.
Čtvrtek (Rábí-Horažďovice)
Počasí: Jasno.
Průser jak Brno - Jardovi se totálně zhroutil PALM, a tudíž si již nemůžeme předčítat žádné hodnotné pojednání (např. ZMŠ). Přesto jsme se dostali až ke kapitole 25 a snad nevynechali žádnou klíčovou informaci. Dokonce i přítomné dámy s některými postřehy souhlasily, vesměs se ale jednalo o drobnosti. Nesouhlas vyjádřily dokonce i s kapitolou 4 (Tři kategorie žen), kde jsou ženy děleny na ty, které (ze sobectví) orální sex muži nikdy neposkytnou, ty, které ho poskytnou, když není vyhnutí a obvykle z vypočítavosti, a ty, které ho poskytnou z velkorysosti. Snažily se nám podsunout, že existuje čtvrtá kategorie žen, kterou poskytovaný orální sex (muži, nikoli mužem) dokonce baví. Po snídani nasedáme do lodí a po ca. 400 metrech stavíme na druhém břehu, abychom mohli uskutečnit návštěvu obce a hradu Rábí. Hrad je z důvodu natáčení zavřený. Odcházíme tedy do hospody, kde (jak se ukázalo) velmi dobře vaří. Kříža už do sebe zase rve nějaký nudle. Ten se tim může cpát od rána do večera. Viki si pochvaluje gulášek, Dany knedlíky s uzeninovou náplní a Kamča knedlíky ovocné. Jarda pak dámám pochválil nápad s kávou a Carolansem: "To kafe s tim whisky-fucking-creamem je kurevsky dobrý, vole!" Po obídku (a nutných kořkách) vyrážíme k malé procházce okolo hradu. Notnou chvíli jsme odpočívali v trávě a pak zase sešli k řece. Při nasedání se Viki nepohod se svým háčkem Andy stran úpravy výstroje lodi. Poté Andy ujely nervy a předvedla mu nádherný hysterický výstup na téma "Já jsem si sem přijela odpočnout." Zřejmě nabyla dojmu, že Viki si na vodu odpočnout nepřijel, ba naopak byl najmut pouze za jediným účelem:"Aby si Andy odpočla". Když se pak blížili k jezu, a Viki věcně upozornil na fakt, že se blíží k jezu, a že by tedy bylo vhodné spíš přestat fňukat a trochu se soustředit, protože by mohla hrozit eventualita cvaknutí, dostal jen odpověď: "Mě je to jedno." Upozornil tedy jako že to myslí vážně, načež dostal tu samou lakonickou odpověď. Jemu to bylo taky celkem fuk, takže to cvaknul. Kříža s Jardou mu pomohli vybrat loď. K večeru parta projela Horažďovice. Za posledním jezem se rozhodla utábořit. Šikmý jez byl (proti jiným) poměrně úzký, takže v něm bylo hodně vody. Úplně lákal. Vyložila se tedy bagáž (a Křížův ledoborec) a šlo se na to. Jarda to sjel v pohodě. Viki, ačkoliv nad tím stál, neprohlíd' si ani zběžně odtok od jezu. Jez měl svislé boční navigace. Odtok byl již lemován navigacemi značně šikmými. Jezdilo se to vlevo. Pod jezem se dělal mírný vracák a házel silně doleva, takže Viki, sotva co to sjel, málem následně zase vyjel po šikmé navigaci z řeky na břeh. Vyjel dobrou polovinou lodě, zatímco ubíhající proud jej otočil zádí vpřed a z navigace strhnul. Po tomto pobavení čumilů Viki přistál u druhého břehu. Kříža si půjčil Jardův plast a v pohodě to sjel. Pak se postavily stany a šlo se na dříví. Holky zatím uvařily večeři. Pak se sedělo u ohně. Kříža měl svátek, takže se namíchala kulatina a každý mu pogratuloval. Dany mu, jako dárek, předvedla břišní tanec. Pak se zase sedělo a hrálo. Jarda, který u ohně pospával se najednou zvedl, chytil Dany a prohlásil: "Jdeme se uložit." Následoval mocný smích zbytku výpravy. Teprve druhý den jim Kamča oznámila, co Jarda skutečně řekl. Dany, Kříža i Viki totiž to ".. se ul.." shodně slyšeli jako "..soul..". Pak se zase sedělo a pělo romantické písně. Spát se šlo až za rozbřesku. Led na stanech způsobil mírné překvapení.
Pátek (Horažďovice-Strakonice)
Počasí: Jasno.Polojasno.
Po ránu (kolem poledne) se parta pěkně vyhřívala na sluníčku a postupně si i schrupla. Volal Feri a domluvil se na večerním srazu ve Strakonicích. Pak se v klídku zabalilo a vyjelo. Zastávka byla plánována do Střelských Hoštic. Zde Viki s Křížou vrátili v krámu mraky prázdných lahví (od piva) a ze ztržených peněz pořídili Katka. Původní zájem směřoval spíš k nějakému pornočasopisu, ale Katka je strhla (navíc žádnej pornočasopis v krámě neměli). Pak se parta jala hledat hospodu. Našli masnu. Zde zjistili, kde je hospa a šli dál. Dany s Vikim však zůstali v masně zlákáni dršťkovou a teplou koňskou sekanou. Dohnali pak partu v místním Motorestu. Maj' zde opět Nektar, ale je vidět, že když se trubky čistí a pivo správně ošetřuje, stává se i tento mok pitným. Kříža do sebe rve opět nějaký nudle. Jardovi se začíná dělat nějak šoufl, a ani nedojí vše, co si objednal. Bude to asi vážné, neboť na radu, aby to rozehnal nějakou kořkou se jen blbě zašklebí. Pomalu se zaplatí a parta vyráží. Před odjezdem se ještě holky šmajchlují s dvěma pýsky (fena+štěně), kteří se zjevili na pobřeží. Odpolední sluníčko pěkně hřeje. Parta sráží lodě, otevírá se láhev bavoráka a Jarda z Katky předčítá hodnotné články. Partu docela pobaví např. zkušenosti a pocity čtenářek po náhodném sexu. No, zjistili jsme, že je nám to rozhodně bližší, než "zkušenosti" 15-ti a méně-letých čtenářek Bravíčka. Jen manželé PK+KK (Kříža s Kamilou) se k tématu moc nevyjadřovali, ačkoliv je Viki upozornil, že mohou použít formuli "To jeden muj kámoš povídal, že se mu jednou stalo ...". Zajímavé. Přitom zvlášť Kříža se u jiných témat vždy již nemohl dočkat vyhlášení diskuse a mnohdy byl dokonce jediným (zato však zapáleným) diskutujícím. Pak se slunce začalo schylovat k západu, mírně se ochladilo, a tak parta začala pádlovat. Na chvilku jsme se nechali zlákat romantickou hospůdkou nad řekou, ale pak jsme již definitivně vyrazili ke Strakonicům. Po celkem (Kříža) bezbolestném sjetí tréninkové peřejky jsme se již octli u kempu. Feri už na nás ze břehu halekal. Postavily se stany, rozdělal oheň a udělala večeře (Feri s Hankou přivezli mraky buřtů a špek; Kamila si udělala "lančmít" s bramborovou kaší, a Kříža s Andy a Dany si vařili-pro změnu-nějaký nudle). Jarda s Vikim drží dietu. Doktor jim prý doporučil bílé maso ("weisses Fleisch"), a tak jí od té doby hodně špek, anglickou, tlustý z kolena ap. Vzadu za partou hořela mohutná vatra, a bylo odsaď silně slyšet reprodukovanou hudbu. Kromě techna bylo rozeznat také něco, co připomínalo rituální hudbu domorodých obyvatel hlubokých konžských pralesů. Když se dojedlo, bylo již značně pozdě. Vydali jsme se do hospody za řekou, ale tam už právě zavírali. Šli jsme tedy do hospody v kempu. Zde jsme seděli na terase. Opodál byla rozjetá společnost, kterou ve varu držel jeden, docela schopný, kytarista. Jarda si šel lehnout, se slovy že je mu špatně. Panáček-kytarista odvedle nás občas mrknutím oka vyzýval k připojení se k zábavě. Viki s Křížou profesionálně uznali, že panáček umí. Feri, Hanka, Dany a Andy prosazovali myšlenku, že by se měly přinést naše kytary, přisednout si k druhé partě a spustit to. Bylo to jak před vzplanutím ohně. Viki by se asi i nechal zlákat, ale Kříža byl tvrd. "Dneska chci být baven.", prohlašoval, "A navíc, chci se trochu vyspat, páč jdeme zítra na tu zábavu." Kříža, Kamča a Viki šli spát, zatímco Feri, Hanka, Dany, a Andy si šli přisednout k teď již mírně rozklížené partě odvedle. Oheň v zadu v kempu již skomíral. Táborníci dílem odjeli, dílem (znaveni alkoholem) padli "za vlast". Kamila u stanů prohlásila, že je jí zima, a že se ještě ohřeje u ohně. Kříža s Vikim konstatovali totéž a přiložili na dohasínající oheň. Oheň se pěkně rozhořel a stal se v kempu nejvýraznějším. Najednou se tam zjevili dva křuplí manící. V okamžiku, kdy se již Kříža hodlal uložit, dorazil k ohni Feri. Kromě Hanky, Dany a Andy s sebou vlekl stále nemalé torzo party z hospody i s jejím kytaristou. Najednou bylo u ohně živo. "A je to v prdeli!", bylo možno zaslechnout Křížu. Naladily se kytary (Vikiho byla mokrá a dost vzdorovala, ale nakonec se nechala), a už se jelo. Najednou se mezi ostatními vyloup Jarouš, a již obohacoval sborový zpěv o svůj nepřeslechnutelný vokál. Panáček-kytarista byl sice sqělý hráč a sólař, ale týmová práce, pro tu buňky neměl, takže se u ohně střídaly romantické songy v jeho provedení s rytmicky dokonale sesazenými kytarovými duety "otloukaček" v podání Kříži s Vikim. Obojí citlivě protknuto Jardovou fókací harmonikou, dovršeno pak výraznými dámskými vokály v podání qarteta Kamča-Dany-Andy-Hanka. Dojem z večera nepokazila ani malá šťouchanice mezi nějakými sešrotovanými paňáčky z druhé party. Jen Feri trochu znervózněl, když mu málem proběhli jeho novým stanem ze supermarketu (původně si byl koupit pouze housku ke svačině, ale pak si vzal i stan). Spát se šlo opět nad ránem.
Sobota (Strakonice-Libětice-Petrovice-Libětice)
Počasí: Voda končí, takže jasno a pařák.
Kříža s Kamčou končí, jelikož jdou u nich na
chalupě do vedlejší vsi na pouťovou zábavu. Jarda, Viki,
Dany a Andy přijímají pozvání k této akci. V podstatě
se vlastně pozvali sami. Poslední sušení a balení
stanů. Pro Křížu, Kamču a Jardu přijel taťka. Jarda,
poté co u Křížů vyzvedl vůz, nakládá ve Strakonicích
zbytek osazenstva a materiálu a uhání zpět k Liběticím,
kde jsou všichni vlídně přijati Křížovo rodičema a
babičkou. Po důkladné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci
osádek, při níž Jarda, kterému došla ve sprše teplá
voda, vlítl do sprchy v koupelně, kde byly zrovna ve vaně
holky, vyráží první předvoj (Dany, Andy, Jarda a Viki)
pěšky lesem do Petrovic. Páni šli rezervovat místa do
sálu. Při té příležitosti si dali na výčepu pivo a
prcka. Pak šli s holkama na pouť. Celkem v klidu se jim
podařilo vystřelit růže z papíru pro háčky a doutníky
pro sebe. Jardu nepustili na dětský řetízák, a to chtěl
jen zkusit, jestli se tam vejde. Pak se již odebrali do
hospody, povečeřeli (v Petrovicích mají pstruhy opravdu
jedinečné) a za chvíli dorazili Kříža, Kamtscha a
JardaIII (Libětice) s chotí a sestřenicí. Kapela
zahájila skoro přesně úderem osmé. Střídaly se série
klasicky tanečních (polka, valčík, waltz, tango) se
sériemi písní moderních (Brutus ap.). Druh série bylo
možné poznat již na začátku podle toho, jestli si
frontman a klávesista v jedné osobě vzal tahací harmoniku
nebo zapnul klávesy. Již při !druhé! sérii, při
písničce "Jede, jede, mašinka...", křižoval
celý parket had pod vedením KP. Pan Luhan (majitel
restaurace) to na dotaz komentoval slovy: "Jó lidi se
tady normálně taky docela bavjej, ale až tak kolem
půlnoci a ne v devět." Zábava to byla opravdu
maximální. Kapela dělala, co mohla. Série střídala
sérii, přestávky byly krátké. KP si u ostatních
tancujících vybudoval takový respekt, že když vyráželi
na parket byl jim většinou automaticky (radši) uvolněn
prostor před pódiem. Uprostřed jedné moderní série řve
úplně zpocený Viki na Jardu s Křížou: "Ty jo, to
už je skoro tak náročný jako ten váš squash.".
"Pitomost!" řve zpátky Jarda, "Squash
nehraješ pět hodin v kuse." Zábava trvala asi do
čtyř. Kapela musela přidávat. Členi KP party odcházeli
jako jedni z posledních. Kamča byla původně vyčleněna
jako řidič, ale již někdy v první třetině zábavy
toho, celkem rozumně, nechala a dala si prcka, takže byla
zábava ukončena ještě příjemnou ranní procházkou.
Když došla parta do Libětic, začínalo už na východě
svítat. Dany, Andy a Jarda se uložili po zemi v ložnici
Kříži a Kamči, Viki šel spát na balkón.
Neděle (Libětice-Petrovice-Plzeň)
Počasí: Zataženo, ale už je to fuk.
Po ranní kávě (ca.12.00) se čtveřice Jarda, Viki, Dany a Andy vydává domů. Cestou se ještě staví v Petrovicích na pstruha. Také jdou do místní ZŠ na výstavu historických fotografií místního kraje a na expozici místního mysliveckého sdružení. V Plzni se plasty za pomoci Lerbyho přeloží na Vikiho škebli a parta se definitivně rozpouští.
Technický postřeh: Jako ideální spojovací materiál lodě-auto se ukázaly kurt-pásy s ráčnovým napínáním. Ke každému držáku jedním. Dal jsem dopředu, pro sichr, dva. Cestou do Varů jsme se trošku projeli s jednou Almerou. Zvláště kousek za Plzní jsme to na chvíli pustili. Andy celou dobu nic neříkala a až ve Varech prohlásila: "Jo! Taková sportovní jízda, to se mi líbí." "Kolik jsme to tam za tou Plzní vlastně měli?", ptám se, "Takovejch 170, co?". "180.", zněla lakonická odpověď. Lodě se celou cestu na tý střeše ani nehly, a to jsem omylem (člověk je po tý vodě takovej, kapku tupej) projel rychlejc i několik hupů. Ty pásy jsou fakt skvělý. Viki