Neděle, 5. 8. 2001, den druhý
Autem je dovezena snídaně. Čistíme kola od bláta apod. Andy marně hledá až do jedenácti ztracené brýle (najíždí při tom asi 10 km). Pája s Kamilou vyráží autem objíždět nedělní cykloservisy a ostatní vyrážíme k Malé Moravě. Zdejší hospůdka má ještě zavřeno, ale stíháme zde krm za minutu dvanáct. Vypouštíme obec Králíky a jedeme do muzea opevnění v Dolní Moravě. Expozice je velmi pěkně provedená jak teoreticky, tak technicky. Nadšenci zde dokonce nově zabetonovali maketu pozorovacího zvonu, který před lety odstřelil kovošrot. Malá centrála venku zajišťuje osvětlení pro návštěvníky. Vstupné je dobrovolné a po shlédnutí prohlídky i vysoké. Krom základního vybavení, jako jsou periskopy, výměnné nástavce do střílen, parabolické promítací stínítko s náčrtkem terénu pro střelce, nábojnice, granáty a vzduchové filtry, je zde rovněž množství dokumentárních fotografií z dob před stavbou i po válce. Rovněž se zde nachází precizní plastické modely jednotlivých druhů opevnění (nejen českých) včetně plastické svítící mapy okolních obranných staveb. Zajímavostí je zde používaná zemní telegrafie s dodatkovou lokalizací volající sousední stanice prostřednictvím tří různě dlouhých antén, stejně tak jako vnitřní zvukovody a světelná signalizace v případě hluku při střelbách. Stabilní osádku přetlakových prostor mělo činit na 49 mužů. Směry střelby měly být převážně řízeny pozorovacím bunkrem na kopci nad Králíky.
Ochutnáváme vysokovoltážní zelenou a dle doporučení průvodce zajíždíme na další vynikající jídla do Moravské krčmy před Horní Moravou. Kolem 16. hodiny přijíždí Kamča a Pája začíná montovat zadní pláštík atp. Ostatní tedy zatím vyjíždí napřed. Dochází k historickému rozdělení až na 4 skupiny, neboť Andy, Helča a Hanka neberou na zřetel instrukce, že na konci asfaltky mají počkat a vydávají se po turistické značce dále ku Králickému Sněžníku, stejně jako ostatní. Po dojetí největší skupiny, která již přejela odbočku na Sněžník, z časových důvodů vynecháváme výstup nahoru a voláním "Hello" lokalizujeme děvčata na borůvkách v údolí pod námi (pod Sněžníkem). Pod Uhliskem se s nimi setkáváme a pokračujeme nádhernou vrstevnicovkou. Kříža, Chlumáč, Pája a Feri s Jardou sjíždí k Hanušovicím terénem, kdežto ostatní jedeme 19 km bez potřeby šlápnutí s menší zastávkou v Malé Moravě v pěkném interiéru restaurace "Podlesí". Za mírného deštíku zajíždíme zpět do Lidového domu v Hanušovicích, kde unaveni baštíme tentokráte vynikající makrely. Kolem jedné jsme na makacínku otravováni noční ostrahou s ostřejším pískem, chlapík si nenechal vymluvit, že tu nic nezničíme atp. Napsal si dokonce údaje o 3 lidech a řidiči (majiteli vozu). Začali jsme pátrat po okolí a nakonec se rozhodli pro přesun do parčíku s krytým pódiem. Pán sice slevil, že tedy můžeme zůstat do 5 ráno, kdy nás přijde vzbudit, ale to nám příliš nepomohlo. Akorát dorazil zábavný Pája s Hankou z Lidového domu, takže jsme se bez problémů za doprovodu Kamči přesunuli na pódium v nedalekém parčíku. Pája zahrál aspoň zábavné divadélko a zabásnil o jím nově pojmenovaném drinku - ohnivý drak, který si za 10 let s Hankou dají v Lidovém domě oba již (štastně) ženati resp. vdáni...
Zástupce CK Lerby, KPright 2001
