Pondělí, 31. 7. 2000, den třetí
Ráno v 6:30 nás probouzí chlapík se škodovkou, něco poblíž nakládá. Ptá se nás, jak se spí pod kůlnou.
Po druhém probuzení Pája pronáší směrem ke Kryštofovi: "To sou packy, co Kryštofe? To nemusíš mít ani psí čuch, to cítím i já!"
Snídáme na náměstí ve Volarech, před dešťovou přeháňkou se schováváme pod přístřešek u vstupních dveří do hotelu.
Z Volar jedeme po blátivé cestě do Dobré. U lávky přes Vltavu nás zastihuje další přeháňka, přečkáváme ji pod lávkou. Počasí je velmi nestálé, chvíli svítí slunce, chvíli prší. Ale je teplo, takže je to příjemné. Držíme se žluté turistické značky, nad Dobrou další přeháňka. Přes Stožeckou louku se dostáváme do Stožce. Je zde hospoda, vedoucí je překvapen. Nepočítal z žádnou hospodou za celý den a tak si s sebou vezeme spoustu jídla. V hospodě přečkáváme další přeháňku. Zákaz objednávání hotového jídla porušuje pouze Kříža. Lerby má u výpravy černý puntík, protože nechá členy výpravy tahat na kole fůru jídla do kopce. Přeháněk je nakonec několik, jak venku, tak uvnitř.
Ze Stožce jedeme po rovince podél železniční trati do Nového Údolí. Kamila s Hankou se opět odpojují, nechce se jim šlapat do kopce na Třístoličník a tak jedou rovnou ke Schwarzenberskému kanálu a do Bělé. Po třetí přejíždíme státní hranici a mírně stoupáme do Haidmühle. Od Kreuzbachu jedeme po silnici, za zatáčkou začínáme prudce stoupat. Po několika kilometrech projíždíme parkoviště a pak po úzké asfaltce téměř šplháme na vrchol. Helča ještě není moc zvyklá na nášlapy a tak se před vrcholem ladně pokládá na silnici. Ve čtyři jsme nahoře. Dáváme si pivečko a svačíme z vlastních zásob venku. Při dešti se přesouváme dovnitř a vstupujeme do dalšího piva, někteří dokonce do kávy s rumem či fíkovým likérem.
V šest odcházíme z hospy, ještě lezeme na skálu a díváme se do Německa a na Javor. Sestupujeme po Třístoličníkové cestě. Je to prudká, úzká pěšina plná kamenů s občas tekoucí vodou. Kříža, Viki a Feri se snaží kousky jet, ale většinou tyto pokusy končí letem přes řidítka do kapradí. Od rozcestí s Trojmeznou cestou je již asfalt. Prohlížíme si bývalou Rosenauerovu nádrž, kde začíná Schwarzenberský kanál. Podél kanálu jedeme až pod Plešivec k hornímu portálu vodního tunelu. Přes vršek se dostáváme k dolnímu portálu do Jelení, kde se ve stánku občerstvujeme pivečkem.
Za mlhy a šera po silnici rychle klesáme Jelenským údolím do Nové Pece, koupeme se v Lipně (někteří) a pak jedeme do Bělé, kde již na nás čekají holky. V hospodě si objednáváme poslední hromadné jídlo, přece jen je již půl desáté. Mírně paříme do dvou ráno. S barmankou si domlouváme možnost nechání bagáže v garáži, protože Lucie musí s autem odjet. Dále si objednáváme hotovku na zítra večer, neboť se do Bělé zase vracíme. Během večera se Kryštof několikrát porve s dobrmanem Gertem. Spíme v prázdném seníku nad vsí.
CK Lerby, KPright 2000
