Akce KP Kultura KP humor Archiv Home Akce KP Kultura KP Humor Archiv

Jeníkovo štando na hamru

Buškův hamr V pátek 29. května 1998 uspořádal Jeník rozloučení se svobodou na Buškově hamru u Trhových Svin.

Již při pohledu z dálky působila vybraná lokalita velice příjemně a nadějně.

Buškův hamr

No řekněte sami, není to nádhera? Samota, lesy, zurčení potoku, bublání piva tekoucího z pípy...

Když jsme přijeli blíže, zjistili jsme, že první dojem nás rozhodně nezklamal.

Buškův hamr Buškův hamr

Už na nás čekali místní a přivítali nás slovy: "Á, plzeňská sekce ...". Sedli jsme si ke stolům před stodolou a vychutnávali jsme první pivečko po dlouhé cestě. Chvíli po nás přijel Burák s Baldísem. Pak nás začali zajímat technické krásy hamru. Obdivovali jsme náhon na vodní kola i vlastní vodní kola.

Vodní kola

Za chvíli se objevil Jeník. Jeli s Jakubem, Kropáčkem a Romanem (Jeníkův dvorní fotograf na svatbě) z Budějc na kolech. Po pár pivech se objevila pražská sekce. Aleš a Jardou si to přihasili každý svým autem. Tak jsme už byli kompletní.

Jeník vyjednal noční prohlídku hamru, takže když se setmělo, byli jsme všichni seznámeni se zařízením hamru, jak funguje a tak.

Buškův hamr je plně funkční a má tři vodní kola. Je to jeden ze tří funkčních hamrů v České republice, největší je v Dobřívi u Rokycan s pěti vodními koly, ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm je hamr s jedním vodním kolem.

V kovárně to bylo nejzajímavější. Na tzv. kobyle se kovalo (váží 3 metráky), hnací hřídel se zuby zvedá přes páku kolem 1 tuny. Po stěnách visí spoustu kovářského náčiní, do kovářské výhně je veden vzduch z měchů poháněných také vodním kolem (měchy ženou 30m3 za minutu).

Kobyla

V obytné části jsme si prohlédli sednici, kde byla postel, stůl s lavicemi a kolébka. Byly tam také dřevěné přípravky na pletení provazů (jsou vidět před postelí) a jednoduchá dřevěná pračka.

Po prohlídce jsme už jenom kalili a kalili. Za ranního rozbřesku se i poslední nejtvrdší pařmeni začali ukládat ke spánku, případně nasedat na kola a odjíždět do Budějc.

Ráno jsme vstávali před osmou, protože na hamr měli přijet dva autobusy na domluvenou prohlídku. Přesunuli jsme se tedy zase před stodolu a dali jsme si poslední pivečka z druhého a posledního sudu. Důchodcům, kteří přijeli na prohlídku, jsme nenechali ani kapku.

Téměř všichni po dopití posledního piva odjeli, jen Jeník s Kropáčkem se rozhodli zůstat. A udělali dobře. Zanedlouho byl přivezen další sud piva a tak tam pánové spokojeně prokalili celou neděli. Do Budějc pak museli být odvezeni obětavým provozovatelem hamru.

Akce byla zaznamenána Jakubem na digitální fotoaparát, můžete si prohlédnout všechny podařené fotografie.